Mým koníčkem jsou staré knihy o babictví a porodnictví.
Sbírám staré knihy, které vydávaly ženské spolky v předminulém století. Zajímá mne všechno ženské tajemství, které se ztratilo v dějinách a bylo nahrazeno technikou a autoritou.
Moje prapraprababička Marie Kolandová, roz. Rotová, byla porodní bába v Malé Lhotě – dnes Lhotky – u Mladé Boleslavi. Její dcera Božena Markalousová cestovala s outěžkem z Ústí nad Labem v předminulém století dvakrát (!) až do Malé Lhoty, aby mohla rodit se svou matkou, porodní bábou. Toť porodní turistika již v předminulém století!
I tehdejší ženy věděly, kde je pro ně nejlepší přivést dítě na svět, a měly možnost volby. Mohla bych psát i o mé jiné praprababičce, které přišla na svět v porodnici u Apolináře, ale to se není čím chlubit, protože v tu dobu tam chodily rodit jen neprovdané ženy a prostitutky. Ale také i její matka měla možnost volby!
Babictví, ženské zdraví, vývoj dívky v ženu a pak v matku a nejstarší ženu svého rodu je cesta, po které jdu a fascinovaně hledím dopředu. Doufám, že konec je nedohlednu.
V roce 2017 jsem na základě vlastní zkušenosti vytvořila informační kampaň „Ambulantní porod a péče porodní asistentky“ o ranném šestinedělí doma a o rok později kampaň Bylo tu, není tu…, která poskytuje ženám informace, jak projít ztrátou dítěte v prvním trimestru.