Mým koníčkem jsou staré knihy o babictví a porodnictví. Některé vlastním a jiné si čtu v digitální knihovně. Abych je měla na jednom místě, i kvůli zájmu čtenářstva, sestavuji zde jejich seznam s odkazy na jednotlivé knihy. Jednotlivé osobnost řadím od nejstarších publikací po nejmladší.
Nejstarší učebnice jsou psány kurentem. Porodním asistentkám jsem ochotná zdarma části knih přečíst a namluvit do Whatsappu 🙂
A. J. Jungmann
A. J. Jungmann (1775 – 1854) byl mladším bratrem českého obrozeneckého jazykovědce Josefa Jungmanna. Byl to český lékař, překladatel z němčiny a v roce 1839 rektor Univerzity Karlovy.
František Jan Mošner
František Jan Mošner (1797 – 1876) byl český lékař, profesor chirurgie a babictví a rektor olomoucké univerzity.
Jan Streng
Jan Streng (1817 – 1887) byl český lékař-gynekolog, profesor porodnictví a rektor Univerzity Karlovy.
Čeněk Křížek
Dr. Čeněk Křížek (6. 7. 1841 v Praze 264 / I. u sv. Jiljí – 28. 11. 1893 v Praze, Sokolská 1595/62 u sv. Štěpána) byl synem sladovnické mistra Adolfa Křížka, asistent 1. školy porodnické pro lékaře v Praze, lékař městské chorobnice a ženské nemocnice sv. Alžběty. Také autor popularizujících spisů a fejetonů z války a příčinách šíření epidemie v r. 1866.
Manželka jeho Pavlína rozená Filipová, dcera učitele na reálce, narozena 28. 1. 1850 v Praze u sv. Jindřicha, zemřela 9. 8. 1923 u Alžbětinek. Oddáni byli 4. 9. 1869 na Vyšehradě. Měli dceru Pavlínu (*22. 12. 1872 u Apolináře). Přežila svého manžela o 30 let.
Uvádím zde hlavně rodopisná data, protože Dr. Křížek nemá na wikipedii své heslo.
nemocech“ – 1875
Vojtěch Vyšín
Vojtěch Vyšín se narodil 16. 4. 1843 v Voticích a zemřel 26. 11. 1916 v Praze na Vinohradech. Absolvoval gymnázium v Jindřichově Hradci, lékařská studia pak v Praze, kde r. 1879 promovoval. Asistoval u prof. Strenga i Webra, stal se primářem zemských ústavů lék. v Olomouci a prof. na tamní škole babické; žil ve výslužbě v Plzni jako odborný lékař pro ženské nemoci.
Jaromír Nečas
První asistent 1. porodnické školy pro lékaře. Níže odkázaná kauzistika zachycuje vpravdě vzácné a dnes neviděné komplikace v porodnictví. Rádo se zapomíná, že porodnictví a péče o matku a dítě zlepšili především lepší životospráva lidu, hygiena potravin, domácnosti a kanalizace, očkování a potom až nějaké přímo porodnické kejkle.
Posuďte sami, v jakém stavu byly některé ženy:
„28letá poprvé těhotná, přišla v roce 877. Čmýra dostavila se u ní v 14. roce s čtyřnedělním typem, naposledy byla 15. dubna, pohyby dětské prý pociťuje as 8 neděl. Byla prý, pokud se pamatuje, vždy zdráva; o svém mládí nevypravuje, neví kdy běhati počala. Před 2 roky utrpěla zlámaninu pravé kosti stehenní, která se s malou dislokací za 7 neděl zhojila. Jest postavy slabé a malé (pouze 127 cm vysoká – !!!!!), špatně dužněna, pokašlává, trpíc katarrhem plicním. Rachitická všeobecně zúžená pánev.“
Václav Rubeška
Jan Rubeška (1854 – 1933) byl český lékař-porodník a gynekolog, profesor pražské univerzity, společně se svým předchůdcem Janem Strengem považovaný za zakladatele českého porodnictví. Zaměřil se na výchovu porodních asistentek a organizaci jejich činnosti, zdůrazňoval jejich význam jako spojnice mezi matkami a lékařem. Byl autorem populárních učebnic Porodnictví pro babičky (1893) a Porodnictví pro lékaře (1909, 1912) a řady dalších odborných prací.
