Když se nořím do starých matrik, očekávám, že najdu hlavně řadu dat o narození, svatbách a úmrtích – jen strohá svědectví o životě lidí, kteří tu byli před námi. Jenže mezi těmito suchými záznamy se občas objeví něco, co mne zarazí. Poznámka, která mezi řádky skrývá dramatický příběh. Úmrtí způsobené pádem z vozu, zasypáním kameny, úderem blesku, otravou houbami, dokonce i napadením zvířete. Najednou nejsem jen badatel listující matrikou – stávám se svědkem tragédií, které kdysi otřásly malými vesnicemi. A právě tato neobvyklá úmrtí dávají matrikám lidský rozměr, který se v datech skrývá.
Při pátrání po rodu Vejletových jsem objevila vraždu a pátrala jsem, zda o ní psal dobový tisk. Měla jsem štěstí, protože to tak skutečně bylo.
Zabití mladého holiče
V červnu roku 1936 zemřel na bodnou ránu 20letý holič Josef Račanský v Chvalkovicích na Hané. V matrice zemřelých je uvedeno, že byl bodnut do plic a následkem čehož vykrvácel.
V 2. září 1936 vyšel v Moravském deníku článek popisující skutek a možné viníky. Jsou to velmi nepřesné informace, jak podle následujících článků poznáte.
Moravský deník 21. listopadu téhož roku uvádí, že za toto zabití byl odsouzen 30 letý dělník Jan Kozák z Ivanovic, a že oběť bodl do krku.
Lidové noviny vykreslují 20. 11. 1936 celou událost, tak jak se seběhla. Dovídáme se, že Račanskému a dalšímu hostům bylo nadáváno do „Habešanů“, což je popudilo ke rvačce, která bohužel skončila smrtí Račanského. V článku se dozvídám i charakter útočníka – vraha.
Moravská orlice
Jak vnímal člověk v roce 1936 nadávku Habešan?
Zeptala jsem se AI, protože jsem sama nic neobjevila.
Před druhou světovou válkou se mohl ctihodný občan Československa urazit, když ho někdo nazval Habešanem. Proč?
Ano — mělo to hodně společného s tehdejší mezinárodní politikou a rasovými stereotypy té doby.
Před druhou světovou válkou se Habešan běžně používal jako označení pro obyvatele Habeše (dnešní Etiopie). Na konci 30. let ale byla Habeš v centru světové pozornosti kvůli italské invazi (1935–1936), kdy ji fašistická Itálie anektovala. V československém prostředí se slovo „Habešan“ začalo mimo geografický význam používat i hanlivě — v novinách, karikaturách a běžné mluvě označovalo někoho „necivilizovaného“, „zaostalého“ či „barbarského“.
Takové přenesené významy byly tehdy bohužel běžné a odrážely koloniální pohledy Evropy na Afriku. Ctihodný měšťan by si tedy připadal uražený, protože by ho přirovnávali k obrazu „necivilizovaného divocha“, který tehdejší propaganda spojovala s Habešany — ať už z rasistických stereotypů, nebo z obrazu Etiopie jako chudé a zaostalé země vzdorující moderní armádě.